Mgr. Júsuf Traore, DiS

 

Datum narození:             30.8.1982

Stav:                                Ženatý

Děti:                                syn Samuel (4 roky)

 

Kontakt:

Bydliště:                          SNP 565, Prachatice

Email:                              jussuf.traore@gmail.com

 

Vzdělání:

JCU – Pedagogika volného času

Karlova univerzita - speciální pedagogika

VOŠS Prachatice

Gymnázium Český Krumlov

 

Zaměstnání:

Městský úřad Vodňany - vedoucí odboru sociálních věcí, zdravotnictví a školství (2015-dosud)

Městský úřad Písek - odbor sociálních věcí (2014-2014)

Městský úřad Český Krumlov – sociálně právní ochrana dětí (2013 – 2014)

o.s. Portus Prachatice - předseda a výkonný ředitel organizace (2008 - 2013)

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Rodinka (o.s. Portus Prachatice)  - sociální pracovník a realizátor (2011 – 2012)

NZDM COOLna (o.s. Portus Prachatice) – sociální pracovník a realizátor (2009 - 2011)

NZDM Céčko (o.s. Portus Prachatice) - kontaktní pracovník (2007 - 2011)

Primární prevence Phénix (o.s. Portus Prachatice) - lektor a realizátor (2006 - 2010)

Pedagogicko - psychologická poradna - okresní metodik primární prevence (2006 - 2008)

Kontaktní a krizové centrum Prachatice - streetworker a kontaktní pracovník (2005 - 2007)

Jihočeský Streetwork - streetworker (2005 - 2006)

 

 

Kdo je Júsuf Traore?

Sám jsem si tuto otázku položil již mnohokrát, přesto se pokusím na následujících řádkách, alespoň částečně, sdělit KDO JE JÚSUF TRAORE.

 

Kde se tady vzal?

Přestože můj otec pochází z Guineje, já jsem se narodil v Brně, kde můj otec, který je v současné době (pokud vím) sous-prefektem ve své rodné zemi, studoval (jelikož studoval rovněž ve Francii medicínu, přál si vždy, abych já byl gynekologem čili by ze mě asi radost neměl J). Ve svém útlém věku jsem prošel bezpočet škol a měst, abych nakonec dokončil povinnou školní docházku v Kaplici. Jelikož otcova vysněná gynekologie mě nijak nelákala, pokračoval jsem ve studiu na gymnasiu v Českém Krumlově a čekal, která oblast mě osloví… Po úvodním lehkém koketování se studii ekonomického zaměření jsem přesedlal na pole sociální a pedagogické, čímž jsem se octl na prachatické VOŠce, kterou jsem ukončil v roce 2005. O té doby jsem prakticky občanem Prachatic a doufám, že jednoho dne ze mě bude spokojený prachatický senior.

 

Ví vůbec, co říká?

Jak jsem již uváděl výše, jsem tak trochu věčným studentem. Po prachatické VOŠ jsem ukončil v roce 2010 Karlovu univerzitu v oboru speciální pedagogika konkrétně etopedie. Nyní bojuji ve druhém ročníku s pedagogy na Jihočeské universitě v oboru pedagogika volného času. Mým tajným (nyní tedy již veřejným) snem je ukončit doktorské studium do roku 2016.

 

Musím se ale upřímně přiznat, že nejsem studijní typ. Mám velice špatnou paměť a mnoho si toho nepamatuji. Navíc jsem vždy se svými vyučujícími velmi diskutoval a neměl-li daný pedagog můj respekt, dával jsem mu to viditelně najevo (což ale zpětně nepovažuji za správné). Tyto své nedostatky jsem se ale snažil dohánět přemýšlením o daných vyučovaných tématech a vnášením vlastních podnětů.

 

Udělal pro nás někdy něco?

To je velmi složitá otázka. Ano i ne dle úhlu pohledu. Velmi brzy po seznámení se sociální oblastí jsem dospěl k závěru, že většina obtíží v životě lidském vzniká od útlého dětství v rodině. Proto jsem se snažil Prachaticím pomoci v této oblasti. Od roku 2007 jsem vedl občanské sdružení Portus Prachatice, které se věnovalo - prostřednictvím svých 6 zařízení - práci s rodinami, dětmi a mládeží a v letech 2011,2012 a 2013 bylo republikovým unikátem. Současně jsem organizoval nebo spoluorganizoval v uplynulých 6 letech nepřeberné množství akcí pro rodiny, děti a mládež (např. Prachatická superstar, Prachatická brusle, Den dětí, Mistr slova, Království Portusácké na Slavnostech Zlaté stezky či Pohádkovou zahradu ve Štepánčině parku).

 

Rozumí vůbec politice, když se do ní hrne?

Odpověď je naprosto jednoduchá. Ne… nerozumím politice a upřímně se ani nebudu snažit jí pochopit. Nemám zájem být politikem. Jen vidím v Prachaticích spoustu skvělých věcí, za které má smysl bojovat… Zároveň ale musím dodat, že jsem své schopnosti nabízel prachatickým občanům již ve volbách v roce 2010 a pokud by zhruba o 20 občanů více usoudilo, že prosazuji stejné myšlenky jako oni, mohl jsem předchozí 4 roky obhajovat jejich zájmy v zastupitelstvu.

Byl jsem rovněž členem hnutí Jihočeši 2012, ale koncem roku 2013 jsem vystoupil, jelikož jsem získal dojem, že moje představa o fér hře byla jiná.

 

Cože, tenhle dredař s piercingem a náušnicema?

Velmi často jsem se setkával a setkávám s negativním postojem, zejména dříve narozených, se svým vzhledem. Mnozí totiž předpokládají, že má-li člověk spletené vlasy (mimochodem já nosím rasty nikoli dredy), náušnice, piercing a tetování, musí automaticky patřit k problematické subkultuře vyznávající zahálčivý způsob života… Ale vězte, není tomu vždy tak. Za celý svůj pracovní život jsem nikdy nevyužil jediné sociální dávky a nikdy nečerpal dávky nemocenského zabezpečení a to úplně pomíjím fakt, že většinu tohoto času jsem pracoval denně 12 až 16 hodin. Rozhodně to není na metál, ale stejně není, dle mého úsudku, má činnost hodna odsouzení.

 

A proč tedy jednoduše tento kontroverzní vzhled neopustím? Odpověď je naprosto jednoduchá. Nemám-li rasty, vytvoří se mi na hlavě místo vlasů nezkrotitelné afro, tetování mám jako výraz úcty k mé ženě za porození našeho syna (mám vytetováno jeho jména na paži) namísto opíjení se v době, kdy ležela v porodnici a náušnice s piercingem se mi prostě líbí…

 

Něco málo ze soukromí…

Kromě role pracovníka a občana Prachatic plním již pátým a čtvrtým rokem roli manžela v případě prvním a otce v případě druhém. Domnívám se, že manžel jsem prachbídný, ale otcem se snažím být přísným, ale chápavým a pečujícím.  Jako pro správného rodiče by pro mne měl být jistě největším „koníčkem“ můj syn (a samozřejmě je J). Nicméně přesto si vždy rád udělám čas na basket a v létě na kolečkové brusle.